Pecní linky

Cement patří k základním stavebním materiálům. Vyrábí se několikastupňovým procesem z vápence, břidlice, jílu, písku, železité a hlinité korekce,  tufu, sádrovce a strusky nebo popílku.

Základní horniny (suroviny) jsou těženy v lomech, drceny na požadovanou velikost a následně jsou smíchány dohromady. Poté se směs ze základních surovin (vápenec, slíny a hlíny) a korekčních surovin (křemičitý písek, železitá korekce, bauxit) namele na velmi jemný prášek a současně se během tohoto mletí vysuší. Tento prášek se homogenizuje a postupuje do vlastního zařízení, kde je postupně zahříván na vysokou teplotu, kalcinován a vypálen (tzn. směs se zahřeje nad 1450 °C a poté se rychle ochladí) a tím vznikne nejdůležitější složka cementu – slinek, což je směs vápenatých křemičitanů (silikátů) a hlinitanů (aluminátů).

Pro výpal slinku se v cementárnách používá zařízení zvané pecní linka, která se skládá ze tří hlavních částí a to: výměníku, rotační pece a chladiče. Během výrobního procesu zde probíhá řada chemických reakcí.

Jako palivo jsou v cementárnách používána nejen klasická paliva (uhlí, topný olej, zemní plyn) ale i stále více alternativní paliva (tříděný komunální odpad, dřevná štěpka, staré pneumatiky, masokostní moučka, odpadní oleje a ředidla atp.)

Spalování alternativních paliv umožňuje nejen snížit náklady na tradiční paliva, ale zároveň umožňuje účinnou a bezpečnou likvidaci odpadů za velmi vysokých teplot. Těmito palivy lze nahradit až 80% tepelné spotřeby.

Konečnou fází výroby cementu je opět mletí, kde je ke slinku přimílán sádrovec (regulátor tuhnutí), a podle typu cementu další přísady (vápenec, kalcinovaná břidlice, vysokopecní strusky nebo popílek).  Tomuto typu cementu se říká – portlandský cement.